Nové hodinky - Rolex Oysterdate Precision

Pomalu se to stává tradicí, i když je to čistá náhoda. S příchodem nového roku přibyl v mé kolekci nový tikající přírůstek. Loni v únoru jsem koupil hodinky Precista Italian (už je ale nemám, prodal jsem je) a letos opět v únoru je to kousek s korunkou ve znaku - hodinky Rolex Oysterdate Precision.

K hodinkám značky Rolex jsem měl dlouhou dobu dost odměřený vztah. Může za to jejich profláklost a skutečnost, že když se řekne luxusní hodinky, všichni si hned představí právě Rolex. Málokdo ale tuší, že existuje celá řada dražších výrobců a zároveň skoro nikoho nezajímá historické pozadí značky, její hodinářské patenty a celkový přínos světové hodinařině. Málokdo (v čechách) zároveň hodinky Rolex zná natolik, aby byl schopný popsat, jak vypadají nebo je poznat na zápěstí kolemjdoucího. Můj postoj k tomuto výrobci se ale změnil, když si jeden kamarád jedny pořídil (tyto Rolex Milgauss) a já měl možnost prohlédnout si je naživo. Asi nejlepší slovo, které je charakterizuje, je preciznost. Ale vraťme se k mému kousku (o historii značky snad někdy příště).

Rolex Oysterdate Precision jsou ocelové vintage hodinky s průměrem pouzdra 34 milimetrů. Na dnešní poměry jsou to spíše malé hodinky, ale nosí se velmi příjemně a rozhodně se na zápěstí neztratí. V jejich útrobách bije srdce v podobě kalibru 1225. Je to robustní sedmnáctikamenný strojek s centrální vteřinovou ručkou a datovým věncem (mimochodem zobrazení data v okénku na číselníku je vynález právě firmy Rolex, stejně jako zvětšovací lupa nad datumkou). Dnes již firma hodinky s ručním nátahem nevyrábí, já mám ale každodenní rituál natahování hodinek rád.

Pouzdro hodinek se od dvacátých nebo třicátých let tvarově téměř nezměnilo, pojem Oyster se ve světě hodinek stal legendou. Jeho boky jsou leštěné stejně jako luneta, nožky jsou zvrchu broušené. Korunka je šroubovací (tzv. twin-lock, opět patent Rolexu) a je zdobená firemním logem (coronet). Mezi nožkami s roztečí 19 mm je na pozici 12 referenční číslo pouzdra (6694) a na pozici 6 unikátní sériové číslo hodinek, podle kterého je možné datovat výrobu hodinek (moje pocházejí z roku 1968). Náramek (tah) je vyrobený ze skládaného plechu a je poměrně subtilní (u spony opět signované logem se zužuje na 11,5 mm), ale přesto má svoje kouzlo a k hodinkám krásně ladí.

To nejdůležitější je ale číselník (jak se mezi sběrateli starých hodinek říká, "the dial sells the watch"). Má nádhernou stříbrnou barvu a radiální brus. Indexy jsou plastické a u paty každého z nich je luminiscenční bod (po letech už bohužel nesvítí). Indexy na pozicích 6 a 9 mají tvar komolého čtyřbokého jehlanu jehož horní stěna je zmatněna jemným frézováním, které je viditelné pod silnou lupou nebo mikroskopem. Všechny hrany jsou naprosto čisté a velmi precizně opracované. Ostatní indexy mají jednodušší tvar s trojúhelníkovým průřezem a jejich povrch je leštěný. Na pozici 12 je opět logo firmy - korunka. Na rozdíl od většiny modelů není číselník tolik "ukecaný", najdete zde pouze nápisy ROLEX OYSTERDATE a PRECISION. Strojek tedy nemá chronometr certifikaci, v praxi ale bez problému této přesnosti dosahuje.

Co dodat na závěr? Snad jen, že i přes čtyři desetiletí svého věku jsou hodinky stále v perfektní kondici a díky decentnímu designu rozhodně nepřestaly být "in".

Další obrázky ve větším rozlišení najdete zde.

Líná huba, holý neštěstí. Líný zákazník, mizerný servis.

Tak mě zase (nemile) překvapila úroveň české gastronomie. Měl jsem sraz s kamarádkou a šli jsme posedět do kavárny Julius Meinl na Campus Square v Brně. Podnik najdete u východu z uzavřeného obchodního prostoru směrem do vnitřní části náměstí. Na pohled je to příjemné prostředí, v přízemí je bar a dost stolků, které se nachází i v malém patře (galerii), do kterého se dá vystoupat po schodech. Spodní část byla poměrně citelně zakouřená a cedulky "nekuřácký stůl" asi na třetině míst působily spíše úsměvně, i když k smíchu to moc není. Protože jsme oba nekuřáci, obsadili jsme místo u jednoho stolku na galerii. Byl podvečer a tak jsme se rozhodli objednat si pivo. Po chvíli dorazila slečna servírka a přinesla dvě sklenky na nožce Stella Artois a dvě lahve 0,33 l Pilsner Urqell. Ukázalo se, že tento drobný prohřešek bude oproti zbývajícím problémům opravdu jen kosmetický detail.

Cena za takto servírovaný nápoj byla 36 kč. S tím bych neměl nejmenší problém, rád si připlatím za kvalitu, ale za svoje peníze očekávám adekvátní službu. Přejděme ale k jádru pudla. Jedna ze skleniček byla rozbitá, v její spodní části (podstavci) byl jakoby "vykousnut" kus skla. Něco takového bych očekával (a možná ani to ne) v putyce páté cenové skupině, ale rozhodně ne v kavárně, která se tváří jako slušnější podnik. No, do tohoto "klubu" se zmíněná kavárna etabluje pouze svým cenovým rámcem. Co se dá dělat, řekl jsem si. Pivo jsme dopili a čekali, až se ukáže servírka, abychom mohli zaplatit. Mezitím si k vedlejšímu stolu přisedly dvě mladé dámy a daly se do řeči. Zatímco my jsme nasávali plzeňský mok, tak ony marně čekaly na obsluhu. Po nějakém čase to vzdaly a jedna šla objednat dolů na bar. Podotýkám, že kavárna nebyla ani zdaleka plná, spíš tak nějak poloprázdná.

Když se slečny dočkaly své kávy, ukázala se servírka i u našeho stolu. Sdělil jsem jí, že budeme platit. A protože jsem držka nevymáchaná (rozuměj náročný zákazník), při placení, které se obešlo bez dýška, jsem prohodil, že by si měli koupit nové sklenice. To aby pochopila, proč si nechávám vrátit na přesnou částku. Servírka ale tuto mírnou výtku neunesla a urazila se. A nakonec ani neodpověděla na pozdrav. No asi je zvyklá, že většina zákazníků by se nad podobnou věcí nepozastavila. Bohužel ale platí, že dokud budou zákazníci liní se ozvat a požadovat za svoje peníze adekvátní protihodnotu, zůstane kvalita českého pohostinství a služeb obecně na mizerné úrovni a západu se přiblížíme pouze při pohledu na ceny v jídelním lístku.

DOXA grafic restoration

Finally I had time for restoration of my DOXA grafic vintage watch. I have ordered the Cape Cod polishing clothes from Chronoshop and while the watch movement had been serviced in Oriosa (Brno) I polished the stainless steel case. Now the watch looks much better and I really like it, which causes, that this timepiece appears quite often on my left wrist. I can only recommend Oriosa watchmakers/jewllery, they have done really great job.

Prim "skorodiplomat"

My new acquisition is a dress watch from the beginning of seventies. It is also next timepiece to my Prim watch collection. Prim is my favourite watch brand and this company with more than fifty years of history and tradition is the only producer of watches in Czech republic. To read more about its history please visit the official Prim website (in czech) or their history section (in english).


The nickname of the watch "skorodiplomat" comes from czech collector slang and has an origin in the name "Diplomat" of similar model which had been produced in the same era. The Diplomat watch is very famous and rare model and "skorodiplomat" (the word means "almost diplomat") has the same case and similar dial but lacks the date window (compared to Diplomat).

Watch has 34 mm case made of gold plated brass, spacing between lugs is 18 mm. The bezel is decorated similarly to several Rolex vintage models (the same inspiration can be also found at vintage watches of other brands, for example Marvin). And the reflections of light on bezel which changes with every movement of the watch are really gorgeous to observe. The dome shaped acrylic glass is typical for all vintage Prim watches. Its advantage is, that it can be very easily polished. The heart of the watch, which is hidden behind the screw-down case back, is Prim calibre 66. This hand wound movement (introduced in 1965) with 17 jewels has three hands (hour, minute and central second) and is not equiped by date ring (similar movement with date is Prim cal. 68). Its power reserve is about 35 hours.


However, the watch is quite small compared to current trend, it can be worn to long sleeve shirt and is very comfortable. Through some minor scratches and traces of wearing on case, the watch did not lose anything from its glamour. Last, I want to thank my grandmother, who brought this fine timepiece to me from her friend.

Vintage hodinky Doxa grafic (Automatic)

Jde o velmi populární model značky Doxa z padesátých let. Konkrétně tento model nazvaný "grafic" byl uveden na trh v roce 1957, tedy před jedenapadesáti lety. Podle informací na tomto blogu mělo jít o cenově dostupnou variaci na podobný model od firmy Patek Phillipe (např. zde). Každopádně byly tyto hodinky díky pravoúhlému tvaru pouzdra v druhé polovině padesátých let velmi avantgardní a brzy si získaly oblibu kupujících. Grafika číselníku je velmi jednoduchá, decentní a jasně ukazuje vliv německé designérské školy Bauhaus. Namísto číslic nebo indexů najdeme na číselníku pouze dvanáct tenkých linek, které vymezují pětiminutové úseky. Na pozici 11:30 je datumové okénko kruhoveho tvaru vkusně doplňující základní funkcionalitu hodinek, kterou obstarávají jednoduché rovné ručky bez jakékoliv výplně. Podle mého názoru jsou hodinky nádherné vyvážené a ani dnes neztrácejí nic ze sve nadčasové elegance. V pravém spodním rohu číselníku najdeme ještě nevtíravé logo výrobce "DOXA" a nápisy "grafic Automatic". Na lince vyznačující 6 hodin je velmi nenápadný nápis "swiss", který využívá namísto písmene "i" právě tuto svisloulinku. Číselník samotná má stříbrnou barvu s perleťovým leskem.

Pouzdro obdélníkového tvaru má rozměry 31 x 35 mm, pričemž řemen je upevněn přímo ve "výřezech" pouzdra (nemá tedy klasické nožičky). Šířka uchycení je solidních 20 mm, což ve výsledku způsobuje vyváženost rozměru pouzdra a řemínku. Akrylátové sklo je mírně vypouklé, dýnko naklapávací a celková výška hodinek je 10 mm. Korunka signovaná opět logem výrobce je zapuštěná do pouzdra, takže neruší celkový kompaktní vzhled hodinek. Všechny díly pouzdra jsou vyrobeny z oceli, což je u vintage hodinek jednoznačná výhoda, dýnko je číslované a zevnitř signované.

Moje hodinky nejsou bohužel v úplně ideálním stavu. Konkrétně jediným ale výrazným problémem je oxidace číselníku, která pokrývá úhrnem zhruba 20% jeho plochy. To byl také hlavní zdroj mého nelehkého rozhodování, zda koupit, či ne. Rozmýšlel jsem se zhruba tři dny, během kterých jsem si vyměnil několik emailů se zákaznickou podporou firmy Doxa. Byl jsem překvapen, že odpovídají i během víkendu. První zprávu jsem odesílal v pátek odpoledne a odpověď přišla již během několika hodin. Bohužel jsem se dozvěděl, že staré číselníky se jim v žádném šupleti neschovávají a s renovací mi nemůžou pomoci. Při další komunikaci mi sdělili, že v šedesátých letech přišli o firemní archiv a nejsou tedy ani schopni napsat mi žádné konkrétní infomace o hodinkách podle čísla vyraženého na dýnku. Mírným zklamáním byla i skutečnost, že po zakoupení hodnek nebyli ani schopní napsat mi jakékoliv informace o kalibru, jehož fotografie jsem jim zaslal. Vraťme se ale do fáze mého rozhodování. Zamířil jsem na Ebay a Google, abych zjistil, za jaké ceny se tyto hodinky prodávají. Zjistil jsem, že jich po světě běhá jen málo kousků (jedny jsem našel na polské 'bay a další, již prodané, na soukromém webu nějakého starožitníka). Dále jsem objevil, že existovalo ještě několik dalších variant hodinek "grafic", některé dokonce s plastickými indexy. Ty moje se mi ale zdály nejpovedenější. Po víkendu jsem se vydal podívat na hodinky podruhé a vybavil se vlastní lupou. Hodinky jsem v prodejně otevřel, abych se zběžně podíval, v jakém stavu je stroj. A v tu chvíli jsem byl ztracen.

Automatický strojek, o kterém bohužel nevím vůbec nic (uvítám jakékoliv informace!), byl pohledově ve velmi dobrém stavu a hodinky se ihned rozešly. Strojek je velmi pěkný, zaujaly mě zejména kolečka na ústrojí samonátahu (asi měnič) s efektními kruhovými prořezy a ručka regulace strojku, která "vykukuje" z plotny nad setrvačkou (s nárazuvzdorným uložením). Strojek mě přesvědčil a byl jsem téměř rozhodnut. Další podrobné zkoumání hodinek odhalilo další "mouchy" jako prasklinu skla (malá, zatím nevadí v užívání) a mírně ohnutá minutová ručka. Ale tu chci nechat narovnat, až budu dávat hodinky na vyčištění a nové namazání. Díky těmto skutečnostem se mi podařilo stlačit cenu na necelých 60% původní a hodinky putovaly k novému majiteli. Doma jsem vyčistil pouzdro od nečistot a poprvé přeleštil sklíčko. Ještě mám v plánu opakovat leštění skla (to první bylo spíše testování, ješte by to trochu chtělo), přeleštění pouzdra (mám v plánu koupit a vzykoušet ubrousky Cape Cod) a po vánocích nechám udělat servis strojku. Nicméně strojek v současném stavu velmi dobře drží čas, předchází se jen o několik málo (cca 5) sekund za 24 hodin. Oxidace číselníku mi nevadí, připomíná mi, že hodinky nosil někdo přede mnou a to dává prostor pro fantazii. I když jsem i přemýšlel o jeho přetisk (Elton, poláci -- mají pěkné výsledky), i když spíš nechci ztratit historickou autenticitu číselníku.

Na závěr přidávám fotografii na ruce. Hodinky jsou sice na dnešní poměry malé, ale podle mého názoru je to jen psychologická bariéra. Hodinky jsou velmi elegantní a výborně se hodí pod dlouhý rukáv košile. Zejména pak při použití košile s manžetovými knoflíčky vůbec nepřekážejí pod manžetou. Díky šířce řemenu (20 mm) nepůsobí nijak titěrným dojmem a jejich velikost mi vůbec nevadí (a to jsem poslední dobou zvyklý nosit hodinky, které mají 47 mm, tedy o 12 mm více).

Úplně poslední poznámku bych věnoval skutečnosti, že v minulém roce (tedy po 50 letech) vypustila Doxa na trh remake tohoto designu. Pokud vím, tak nabízí ale pouze quartzovou verzi. Hodinky jsem měl možnost si dnes prohlédnout (Brno, nové centrum Campus Square, prodejna Planeo Top Time) a musím řict, že mě zklamaly. Důvodů je více, ale komentář k jejich designu by byl na delší povídání. Kromě toho prodávající dámy měly mizerný přehled o svém sortimentu, no asi jsem příliš náročný zákazník.

PS: hodinky (vintage) jsou ve skutečnosti hezčí než na fotografiích